Profesor Antonín Benjamin Svojsík (5. září 1876 Praha – 17. září 1938 Praha) byl pedagogem a zakladatelem českého skautingu (který v českém prostředí dostal jméno Junák), jeho propagátorem a organizátorem.
Původně Antonín František se narodil jako druhý ze čtyř synů. Jeho starší bratr, Alois Svojsík (1875-1917), se proslavil rozsáhlou publikací Japonsko a jeho lid (1913), která byla zdaleka nejobsáhlejší knihou o Japonsku v češtině z dob Rakouska-Uherska.
Ze života
Krátce po narození až do svých třech let bydlel s rodiči a sourozenci ve Dvoře Králové nad Labem, kde byl jeho otec Antonín (1835-1880) soudním úředníkem. Po otcově smrti se matka Ludmila přestěhovala zpět do Prahy. Od mládí byl pohybově nadaný a chtěl stát se učitelem tělocviku, což se mu splnilo. Ale také rád zpíval a stal se členem Českého pěveckého kvarteta. Zde také získal jako nejmladší přezdívku Benjamin. Kvarteto se vydalo v roce 1902 na cestu po světě a sklízelo velké úspěchy.
Díky svému staršímu bratru knězi Aloisovi se seznámil se skautingem v roce 1910 a v dalším roce se o prázdninách vydal do Anglie. Vrátil se nadšený a začal překládat knihu Scouting for boys od R. B. Powella. Ale uvědomoval si, že není možné přesně přenést anglický skauting do českých poměrů. Knihu nakonec nevydal.
Po prázdninách 1911 sestavil první skautský oddíl. Radil se s významnými odborníky a získal pro spolupráci další známé osobnosti, např. profesory Čádu, Drtinu, Masaryka, Kramáře apod. V roce 1912 vydal knihu „Základy junáctví“, do které přispěla řada dalších spisovatelů a profesorů – M. Aleš (nakreslil obálku), A. Jirásek, K. V. Rais, dr. J. Guth-Jarkovský a další.
V roce 1912 o prázdninách vedl první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice. Tábor měl 13 účastníků, mezi nimi např. Jiří Wolker, Rudolf Plajner, Josef Charvát. Svojsík vylíčil obraz tohoto tábora v brožurce Den v táboře Junáků. Známý je také Skautský deník Jiřího Wolkera, kde básník popisuje své zážitky z tábora na stejném místě z roku 1916.
Svojsík se nejprve pokusil začlenit vznikající skautské oddíly do Sokola, kde ale neuspěl. Založil tedy 15. června 1914 samostatný skautský spolek Junák – český skaut, jehož prvním starostou se stal městský fyzik dr. Čeněk Klika.
V roce 1915 začal vydávat časopis Junák, který udržel vydávat i v těžké válečné době. Skauti pracovali ve prospěch Červeného kříže, ale nebyli využíváni pro válečné účely. V roce 1918 bylo v Praze asi 300 skautů a ti se zapojili plně do služby Národního výboru. Byla vytvořena skautská pošta, která se spolehlivě starala o doručování zásilek v revoluční době.
Hrob A. B. Svojsíka na Vyšehradě
V době první republiky pracoval v ústředí skautské organizace a skauting stále získával jak nové členy, tak i na dobré pověsti. Vznikaly další skautské organizace s mírně odlišnými názory. Pod vlivem hrozby fašismu se mu nakonec podařilo český skauting sjednotit a v roce 1938 vznikl „Junák – svaz skautů a skautek RČS“.
O prázdninách 1938 odejel do Ruska, aby se seznámil s výchovou ruské mládeže. Také chtěl z vlastního pohledu poznat nové směry v ruské tělovýchově. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce a s velkým sebezapřením se vrátil domů 2. srpna 1938. Za týden ulehl s horečkami, které stoupaly i přes všechnu lékařskou péči, dostal zápal plic a 17. září v 9 hodin dopoledne zemřel. Tři tisíce junáků doprovodilo svého náčelníka na památný Vyšehradský hřbitov.
Hlavní díla
* Základy junáctví
* Umění pozorovati
* Táboření v přírodě
Vedlejší díla
* Táborový deník šestnáctiletého skauta Jiřího Wolkera - byl vydán na jeho popud po zapůjčení od maminky Jiřího Wolkera.
Zdroj: Wikipedie